Paradentóza

Parodontitida (parodontóza, paradentóza) je chronické zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů  který je tvořen dásní, závěsným aparátem zubu, cementem a alveolárním výběžkem. Toto onemocnění může skončit až ztrátou zubů. Příčinou je působení mikroorganismů a jejich produktů , jejichž množení podporuje zubní plak a zubní kámen.

Parodontitida - zánět podpůrných tkání zubu

Jedná se ochronický  bakteriální zánět podpůrných tkání zubu - odborně parodontu, kterému často předchází zánět dásní (gingivitida). Neléčená gingivitida přechází v chronické stadium a může progredovat až v parodontózu. Při chronické gingivitidě je tělo člověka nuceno neustále se zánětem bojovat, je "znečišťováno" škodlivými látkami a to může mít vliv i na celkové zdraví člověka. Nejprve začíná krvácením z dásní, později se tvoří parodontální choboty,obnažují se zubní krčky, dásně ustupují, zuby mění své umístění (rozestup a výklon), viklají se, dásně někdy bolí a otékají. Organismus reaguje na tuto infekci vytvářením látek způsobujících destrukci vaziva přiléhajícího k zubu a rozkladem kostěného lůžka zubu. Následkem tohoto stavu začne ubývat kost kolem zubu a následné  postupné uvolňování zubů, které může vyústit až v jejich ztrátu. Nebezpečí parodontitidy spočívá v tom, že její průběh bývá obvykle bezbolestný a počátek výraznější bolesti již signalizuje vznik abscesu.

Parodontitida se vyskytuje především ve středním a vyšším věku. U kuřáků je tento stav 4-7krát častější než u nekuřáků. Kouření navíc snižuje obranyschopnost organismu proti bakteriím. Na rozdíl od zánětu dásní - gingivitidy, způsobuje parodontitida trvalé poškození, pouze v některých méně závažných případech je možná regenerace porušeného vaziva. Správná léčba a důsledná hygiena dutiny ústní může však v jakémkoliv stádiu onemocnění zlepšit zdraví dásní a zabránit tak přechodu onemocnění do pokročilejšího stádia.

Co do velikosti plochy infekce se udává, že u plně ozubeného pacienta dosahuje plocha biofilmu kolem 70-75 cm2. Představte si takto velkou zánětlivou plochu např. na kůži. Proto se hlavně uvažuje o negativním vlivu endotoxinů a případné bakteriemie na celkový zdravotní stav jedince. Onemocnění dásní a parodontu jsou stále častěji spojována s vyšším rizikem srdečních onemocnění, dýchacích chorob, mozkové mrtvice, zvýšené hladiny cukru u diabetes či komplikacemi v těhotenství. Studie prokázaly, že u lidí trpících parodontitidou existuje 5x vyšší riziko infarktu myokardu než u běžné populace (po vyloučení jiných relevantních rizikových faktorů). Jiná studie zjistila, že onemocnění dásní u těhotných žen může souviset s vyšším procentem ( různé studie udávají mezi  20 až 30%) rizika předčasného porodu a nízkou porodní váhou novorozence. V těhotenství jsou dásně vlivem hormonálních změn více vnímavé vůči plaku. Nebezpečné mikroorganismy zubního plaku a jejich toxické produkty pronikají krevním řečištěm až do plodové vody obklopující vyvíjející se plod. Tato infekce může být pak příčinou předčasného porodu. Zároveň je prokázan vztah k samovolnému potratu, kdy se riziko zvyšuje řádově o několik desítek procent ( různé studie udávají rozmezí  15 až 35%).

Také diabetes mellitus (lidově cukrovka) negativně ovlivňuje stav dásní. Příčinou je odlišné složení ústní mikroflóry související s porušeným metabolismem. Nakolik se zánětlivé změny v ústech rozvinou záleží na délce trvání základního onemocnění a době jeho vzniku. U diabetu I. typu (vrozeného) se parodontitida začíná ve větší míře objevovat již v době dospívání. Výskyt u devatenáctiletých diabetiků je srovnatelný s výskytem u zdravých jedinců ve věku 35-40 let. K tomu, aby diabetik rozvoji zubních komplikací předešel je třeba úzkostlivě dbát o ústní hygienu. 

Příznaky parodontitidy

Parodontitida se projevuje především ustupujícími dásněmi, jejich krvácením a zápachem z úst. V pokročilém stádiu se již zuby viklají a uvolňují následkem porušeného vaziva v okolí zubu, konečným stádiem je jejich ztráta. Mnoho lidí však bohužel žádné příznaky nezaznamená. Onemocnění odhalí pečlivým vyšetřením dásní speciální sondou nebo provede rentgenový snímek, na kterém je patrný úbytek kosti zubního lůžka.

Léčba parodontitidy

Zabránit vzniku parodontitidy nebo ji léčit je možné dokonalou, pravidelnou a správně prováděnou ústní hygienou. Pacienti by měli také dbát na zhotovení vhodných zubních náhrad, výplní a rovnátek. Ústní hygiena je základním léčebným opatřením u pacientů s parodontózou, proto ji musí provádět o mnoho pečlivěji a intezivněji než pacienti se zdravými dásněmi.
Profesionální ústní hygienu v ordinaci zubního lékaře nebo u dentální hygienistky je vhodné podstoupit pravidelně v rozmezí 1 měsíce až 1/2 roku, Intervaly mezi návštěvami zvolí odborník dle stupně onemocnění. 

Klinicky existují  tři stádia závažnosti parodontitidy:

Mírné stádium - léčba spočívá ve speciální technice čištění zubů a v odstraňování plaku a zubního kamene usazeného na povrchu korunky zubu a mírně pod úrovní dásně. Na takto ošetřeném povrchu zubů bakterie prakticky nemají šanci ulpívat.

Pokročilé stádium - chirurgická léčba a mnohdy i ztráta zubů je nevyhnutelná. Záleží zde na celkovém stavu chrupu.